Ludé
moji, co vám budem ríkat, také sa mi ešče nestauo, co sa mi stauo toto léto. Aj
ket byuo strašňe horko, tag ovocá byuo dost. Tag sem sceua upécit ribízlový
osúch. Šeckým to šmakuje a neňí s tým moc roboty. Išua sem tedat
naobírat ribízl do zahrátky. Ludé moji, f tem ribízly byuo tolko mravencú, že
sem ich mjeua aš po lokty. No a umývat sem to moseua vjec ráz, lebo tý
mravenci furt vylézaly a né a né sa ich zbavit. Do mauého vajdlingu
sem si daua do rošku hrneček huadkej múky, hrneček pouohrubej múky, do jamky
sem nadrobyua púlku cajchu (kvasňice) a daua zehrít za hrneček mléka
s troma kávovýma lužičkama kryštálového cukru. Kukám vám na to mléko
a ňejaké dzivné – z mléka sa robiu syr. Pane Bože, co sa temu mléku
porobyuo? No mléku nebyo ňic, len já sem místo cukru do mléka daua súl. Úfam,
že si to zapamatám nadosmrci, že do mléka na kvásek ide len cukr. Mosea sem
tedat postavit zehrít nové mléko. Ket byuo vuažné, tak sem zaléua ten
rozdrobený cajch ve vajdlingu a nechaua napučat. Potom sem pridaua jedno
ceué vajco, špetku soli a šprcua sem tam ešče trošku oleja. Šecko sem
dobre vymíšaua, aš byuo cesto huatké a robily sa v ňem bublinky.
Cesto mosí byt rítší, aby sa vyléuo na dobre vymascený plech. Na tem plechu to
nechám odpočívat tak 20 minút. Po ceuém plechu sem potom rozsypaua ribízl,
zasypaua prézlama, práškovým cukrem, škoricú a vanilkovým cukrem. Na vrch
sem daua plátky másua, aby to šecko pjekňe skaramalizovauo. V dobre
vyhrítej trúby sem to pékua tak 20 – 25 minút. No aňi sem sa porádňe neohlédua
a uš byuo po osúchu.
Tak
mja napaduo. Budeme ešče mjet místo, kde si budeme mjet co dopestovat? Šak aj
vinohradú velice ubúda – je ich čím dál tým méňe. Kedysik sme si šecko
dopestovaui sami – hrozno, jahody, breskyňe, marhule, strešňe, jabúčka, hrušky,
trnky, gulače, nešpule, gdule, vinohradňícke paradajky, gríncajch a ešče
kopec dalších vjecí, na keré si nespomenem. Nekerí mjely kravy, chudobňejší
chovaly kozu, aby zme mjely mléko. No teda čujte, slinky sa mi zbíhajú, ket si
na to mléko spomenem, šak to, co fčil kupujeme v obchodze, to okolo
čerstvo nadojeného mléka ani neišuo. Na zadku zme chovaly slépky a sviňe.
A tý domácí vajca a tá zabíjačka, to aňi vypovjedzet nemožem, jaká to byua
dobrota. No ňic, o tem vám ufám ešče ňekedy napíšem. Skoro ňic sme nemosely
kupovat v opchodoch. A fčil, ket sa kuknete na kopce, kde byly
vinohrady, breskuňové sady, sú uš len samé domy jeden na druhém natuačené.
Račištorf uš neňí to, co bývau a cícim, že to bude uš len horší
a horší. Nemám s teho radost. Já vím, že sa temu nedá zabránit, ale
mohuo by sa to robit lepší. Len to by mosely spavovat obecňí úrad zodpovjedný
ludé. Volby sa pomalučko blížá, tak rozmýšlajme a kukajme sa kouem sebja,
aby zme sa zas nepomýlily.
Vaša tetka Betka z dolňího konca
