Zverejnenie príspevku / stránky na vybrali.sme.sk Tlač / PDF príspevku / stránky

29.9.13
0
Ludé moji, co vám budem ríkat, také sa mi ešče nestauo, co sa mi stauo toto léto. Aj ket byuo strašňe horko, tag ovocá byuo dost. Tag sem sceua upécit ribízlový osúch. Šeckým to šmakuje a neňí s tým moc roboty. Išua sem tedat naobírat ribízl do zahrátky. Ludé moji, f tem ribízly byuo tolko mravencú, že sem ich mjeua aš po lokty. No a umývat sem to moseua vjec ráz, lebo tý mravenci furt vylézaly a né a né sa ich zbavit. Do mauého vajdlingu sem si daua do rošku hrneček huadkej múky, hrneček pouohrubej múky, do jamky sem nadrobyua púlku cajchu (kvasňice) a daua zehrít za hrneček mléka s troma kávovýma lužičkama kryštálového cukru. Kukám vám na to mléko a ňejaké dzivné – z mléka sa robiu syr. Pane Bože, co sa temu mléku porobyuo? No mléku nebyo ňic, len já sem místo cukru do mléka daua súl. Úfam, že si to zapamatám nadosmrci, že do mléka na kvásek ide len cukr. Mosea sem tedat postavit zehrít nové mléko. Ket byuo vuažné, tak sem zaléua ten rozdrobený cajch ve vajdlingu a nechaua napučat. Potom sem pridaua jedno ceué vajco, špetku soli a šprcua sem tam ešče trošku oleja. Šecko sem dobre vymíšaua, aš byuo cesto huatké a robily sa v ňem bublinky. Cesto mosí byt rítší, aby sa vyléuo na dobre vymascený plech. Na tem plechu to nechám odpočívat tak 20 minút. Po ceuém plechu sem potom rozsypaua ribízl, zasypaua prézlama, práškovým cukrem, škoricú a vanilkovým cukrem. Na vrch sem daua plátky másua, aby to šecko pjekňe skaramalizovauo. V dobre vyhrítej trúby sem to pékua tak 20 – 25 minút. No aňi sem sa porádňe neohlédua a uš byuo po osúchu.

Tak mja napaduo. Budeme ešče mjet místo, kde si budeme mjet co dopestovat? Šak aj vinohradú velice ubúda – je ich čím dál tým méňe. Kedysik sme si šecko dopestovaui sami – hrozno, jahody, breskyňe, marhule, strešňe, jabúčka, hrušky, trnky, gulače, nešpule, gdule, vinohradňícke paradajky, gríncajch a ešče kopec dalších vjecí, na keré si nespomenem. Nekerí mjely kravy, chudobňejší chovaly kozu, aby zme mjely mléko. No teda čujte, slinky sa mi zbíhajú, ket si na to mléko spomenem, šak to, co fčil kupujeme v obchodze, to okolo čerstvo nadojeného mléka ani neišuo. Na zadku zme chovaly slépky a sviňe. A tý domácí vajca a tá zabíjačka, to aňi vypovjedzet nemožem, jaká to byua dobrota. No ňic, o tem vám ufám ešče ňekedy napíšem. Skoro ňic sme nemosely kupovat v opchodoch. A fčil, ket sa kuknete na kopce, kde byly vinohrady, breskuňové sady, sú uš len samé domy jeden na druhém natuačené. Račištorf uš neňí to, co bývau a cícim, že to bude uš len horší a horší. Nemám s teho radost. Já vím, že sa temu nedá zabránit, ale mohuo by sa to robit lepší. Len to by mosely spavovat obecňí úrad zodpovjedný ludé. Volby sa pomalučko blížá, tak rozmýšlajme a kukajme sa kouem sebja, aby zme sa zas nepomýlily.

Vaša tetka Betka z dolňího konca

0 komentárov:

Zverejnenie komentára